Dovolujeme si dnes přerušit pravidelné "vysílání" Timolianova deníku, abychom Vám přinesli další dávku novinek, které se v letošních pravidlech objevují. Čtěte proto, prosím, pozorně, protože ta následující je obzvláště podstatná.

Zkušenosti

Z minulých let je většina z Vás zvyklá, že hlavním zdrojem zkušeností pro povyšování vaší postavy byl boj, respektive zabíjení vašich protivníků. Padlý hráč musel po smrti svému soupeři předat "stužku", která byla součástí jeho glejtu, a tyto stužky bylo možno ve městech využít k získání nové úrovně. Vlastně by se dalo říci, že tento mechanismus patřil mezi stěžejní soumrakovská pravidla.

Letos jsme se ovšem rozhodli, v rámci mnoha změn a snaze vyhovět připomínkám, stužky v této podobě zrušit. Zkušenosti se nadále budou získávat za plnění kvestů, za roleplaying, za vítězství ve velkých bitvách a nově také tréninkem ve městech. Papírová stužka také zůstává směnkou vyjadřující nasbíranou zkušenost, ale už není součástí glejtu.

Proč? Důvodů je hned několik: zaprvé jde o často diskutovanou plynulost boje - častou stížností bylo, že strhávání a předávání stužek v průběhu boje (zvláště při "řadovkách") boj zbytečně zpomalovalo a přerušovalo. Druhým podstatným důvodem je umožnění "oživování v poli" - ve snaze rozšířit možnosti oživování postav přímo v poli (bez potřeby chodit na mrchoviště) jsme došli k mezeře v pravidlech, která by nutila hráče nosit sebou zásobní stužky (a v tu chvíli by se vše komplikovalo, protože by bylo třeba rozlišovat stužky své a stužky nepřátel ). Navíc nám to zjednoduší rozdělování zkušeností za roleplaying - stužky dostanou rovnou některé z pojmenovaných postav a budou oceňovat hráče v průběhu hry.

Výcvik

Co se tréninku týče, dovolím si citovat pravidla hry: "Výcvik je základním způsobem zisku zkušeností. Velitel a jednotka pěti hráčů může ve městě strávit určený čas výcvikem a Správce jim za to přidělí zkušenosti. Množství zkušeností a maximální úroveň cvičených je určena úrovní opevnění města. Za výcvik se platí jídlem."

Výcvik je navíc omezen úrovní opevnění města a povoláním postavy: některá povolání nelze trénovat vůbec , jiná lze ve městech vytrénovat až na šestou úroveň. Výcvik v omezené míře mohou také podstoupit kostýmové postavy (trollové, trpaslíci, kněží a podobně).

P.S.: Při sepisování této novinky jsem si všimnul, že v pravidlech se používá slovo výcvik jak pro trénink postav ve městech, tak pro získání nového povolání pro hráčskou postavu. Pevně doufám, že to nikde není napsáno tak zmateně, aby to mohli hráči zaměnit. Pokud se nám podaří vydat upravenou verzi pravidel před akcí, pokusím se to opravit.

III. Draenor

Draenor, Rudý svět. Vyprahlá poušť. Země, z níž černokněžníci vysáli život a proměnili ji v pustinu. Nebe Draenoru má za dne barvu šarlatu a našinci připadá, jako by bylo v plamenech. Jako by se ocitnul přímo v pekelné výhni. A možná tomu i tak je.

A přesto je to úchvatná podívaná. Je to důkaz moci, která je všem na dosah, ale jen málo kdo se po ní odváží sáhnout. Navzdory tomu, že byl jen loutkou v rukou skrytých pánů a že byl nakonec sražen na kolena svým lidem a musel se podřídit tomu prašivému Doomhammerovi, musím Gu'lDana obdivovat - aby dosáhl svého, nebál se obětovat svůj lid a ani zem pod svýma nohama. Otrávil ji temnotou, aby spoutal její sílu a rozbrázdil ji ohněm, aby si ji podrobil. Vlastníma rukama vyzvedl vulkány a spálil lesy na prach.

Přesto ale není Draenor bez života. Umírající, ale ne mrtvý, je domovem nejen mnoha orků, ale i dalších tvorů. V horských úžlabinách sídlí divocí ogři, které ovládají tajemní gronnové. V usychajících lesích a smrtonosných bažinách žijí divoké šelmy i jejich nespočetná kořist. A v temných místech se skrývají démoni, pro které se tato země stala druhým domovem. A nejen oni - ve stínech nacházejí úkryt příslušníci rasy, která je známá jen ze zkazek. Lid Draenei, první oběť krvelačnosti Hordy.

Chybí zde však civilizace. Pokud zde stála velká města a mocná království, dávno už padla. Nejsou zde dlážděné cesty a zájezdní hostince, jen trosky tajuplného původu a roztroušené vesnice orkských klanů, divoké a nepřívětivé. Když scházíte po velkolepém schodišti na druhé straně Portálu, dlážděném kostmi padlých, jste ohromeni. Pak ale přijde pocit sklíčenosti, který vyvolává divoká pustina. Za Pekelnou citadelou, kdysi sídlem náčelníka Hordy, se nacházejí nezměrné míle písku, popela a ostrých skal.

Ideální místo pro muže, jenž chce být skryt před zraky ostatních.

II. Vzpomínky

Ozvěny té osudové bitvy mě ještě po dvou letech občas budí ze spánku. Snad zbytky svědomí, možná připomínka chyb, které už nikdy nesmím opakovat. Měl jsem nadosah moc, o které se mnohým smrtelníkům ani nesnilo, a ovládnut její vidinou, sáhl jsem po ní příliš hladově a bez rozmýšlení, aby se mi následně rozplynula pod rukama, jako se sen rozplyne s přicházejícím ránem.

Byl to bláhový tah, unáhlený a odsouzený k hořkému konci. Postavili jsme se celému světu - já, ten patolízalský parchant Gul'dan, černokněžníci a nejeden z mágů, který zběhl z řad zkostnatělé Kirin Tor, rytíři smrti, padlí kněží, ogří zaklínači, zotročení démoni a posedlí válečníci - všichni, kteří chápali, kde leží skutečná moc, a neměli strach ji zkusit prohlásit za svou. Postavili jsme se celému světu a svět naši nabubřelou bojůvku rozdrtil pěstí v okované rukavici.

Nic nám nebylo platné naše umění, jímž jsme ohýbali předivo reality, umění, kterým jsme rozpoutali peklo mezi nespočetnými vojsky, která se sešla skoncovat s naší vzpourou. Nikdy nevídané spojenectví mezi Hordou a Aliancí, které už pravděpodobně nikdy nenastane, přineslo na křídlech bouře na břehy toho prokletého ostrova oddíly rytířů zakuté v mitrilu i běsnící orky, trpaslíky, trolly a v neposlední řadě i Khadgara a jeho věrné. Mořská pěna ztmavla krví stovek padlých, ale nebyli k zastavení a převalili se přes nás, jako ohniví mravenci přes vesnici, která stojí v jejich cestě. Cítili jsme se jako bohové, a byli jsme sraženi do bahna jako prašiví psi.

I. Temný portál

Dějiny jsou plné překvapivých zvratů.

Když jsem unikl z bitvy, kterou jsme s ostatními mágy a černokněžníky vedli proti zbytku spojených sil Hordy a Aliance, pochopil jsem, že Azeroth je mi provždy uzavřen. Jak orkové, tak lidé, kteří byli svědky mých činů, mě budou navždy lovit, a já nebudu mít nikdy klid pro svou práci. Musel jsem odejít a Draenor byl mou jedinou nadějí.

Putoval jsem dlouhé dny napříč Mrtvým močálem, než jsem nalezl bránu ke své budoucnosti - legendární Temný portál, který vytvořili Medivh a Gul'dan, aby přivedli Hordu do našeho světa. Stál tam, ve skrytém a nehostinném údolí. Mistrovské dílo šíleného génia. Monument největších čarodějů obou světů v podobě obrovských kamenných bloků jiskřících mystickou energií.

Kdyby se dějiny ubíraly jinou cestou, nikdy bych asi nestál na útesu a neuviděl tu kamenitou krajinu, umírající a trpící, která se skrývala ve středu kdysi životem kypícího močálu. Nikdy bych neviděl zkázu, která se ze světa na druhé straně šířila do Azerothu a nikdy bych se neobdivoval jemnému závoji energie, který oba světy odděloval.

Kdyby se dějiny ubíraly jinou cestou, nejspíš bych se nikdy neodvážil Portálem projít.

...již za čtyři týdny!

Ne, stále nepropadáme panice, navzdory prořídlým řadám vojáků a pod tlakem dalších povinností, které nás nutí odvracet pozornost od organizace již šestého ročníku Soumraků! Pokud přijedete Vy, Soumraky určitě budou.

Pravidla pro kouzelníky, kněží i další postavy už procházejí finálními revizemi, a když Wizardy (aka Mocný Timolian) konečně odtrhne oči od knih a přestane předstírat přípravu na maturitu, zveřejníme první výsledky konkurzů a aktualizujeme seznam hledaných postav. Všem pak v rychlém sledu začneme posílat potřebné dokumenty - dozvěděl jsem se, že v tomto ohledu skvělé služby odvádějí závodní křečci a tak jsme jich pořídili celou smečku.

Dalším velkým restem, který se pokusíme v následujících dnech dohnat, je Timolianův deník, který od počátku provázely samé trable. Z technických důvodů Vám bohužel nebudeme schopni naservírovat další díly v audiopodobě (leda by se objevil nějaký dobrovolník, který má čas, schopnosti a vybavení se s tímto úkolem poprat), ale od zítřejšího rána čekejte pravidelné porce textové verze.

Navíc vám dlužíme představení ještě několika letošních novinek, ale na ně také časem dojde.

A pamatujte... Zima se blíží...

Tedy vlastně Soumrak... samozřejmě, že Soumrak se blíží.